|
Milé čtenářky (a čtenáři),
ačkoli na tomto webu jsou podstatné parfémy a teprve v druhé řadě moje osoba, nebude jistě na škodu, když se vám stručně představím. Že se jmenuju Ada, to už asi víte; že mám ráda parfémy, jste se již také jistě dovtípili. Věk vám samozřejmě zatajím, ale je to tak akorát, abych nebyla ani v pubertě, ani v důchodu ;)
Stránky jsem založila na začátku roku 2007 a recenzovala jsem zpočátku jen parfémy, které se daly běžně očichat v parfumeriích a drogeriích. Teprve postupně jsem se dostala i k méně dostupným vzorkům. Kromě rozšiřování záběru recenzí jsem rozšiřovala i možnosti stránek, přibyla databáze, poličky, fórum... A co mě vlastně přivedlo k parfémům? Moje maminka se vždycky ráda voněla, kdykoli jsem jako malá otevřela její skříň, vyvalil se na mě oblak parfému, jímž bylo její oblečení provoněné; odjakživa si potrpěla na výraznější vůně, které se nevzdávaly ani po vyprání a postupně migrovaly přímo do dřeva skříně. První jasná vzpomínka je na vůni Red Door od Elizabeth Arden, která ostatně patří k jejím oblíbeným dodnes.
Já jsem začala zlehka v drogeriích, měla jsem samozřejmě Fresh Musk od Jovanu, Chanson d'Eau i Chanson d'Air. Zlévat se tajně maminčinými parfémy jsem nemohla, protože náš vkus je příliš rozdílný - z Červených dveří mě vždycky spolehlivě rozbolela hlava i žaludek. Proto jsem si nakonec našla svoji cestu a dá se říct, že jsem do toho skočila rovnýma nohama. Zásadně totiž do nových koníčků skáču rovnýma nohama. Zakládám jim webové stránky, sháním knihy, propadám sběratelské mánii a otravuju nadšenými přednáškami každého, kdo včas neuteče. Zlatý internetový ventil!
Maminku jsem samozřejmě v parfémové mánii dávno předběhla, ale vzala jsem ji ochotně do závěsu - očichává se mnou vzorky a při každé vhodné příležitosti dostane nějaký voňavý dárek. Vzhledem k tomu, že jsem její vkus poznávala tak dlouho, troufám si dávat i naslepo, aby to bylo opravdové překvapení. Dobře udělala, že dceru parfémovou mánií nakazila; jste-li matky, udělejte to také, bohatě se vám to vyplatí!
Občas se mě také ptáte, co jsem vystudovala a jak se živím. Živím se jako překladatelka, to znamená psaním, jak jinak - dovedla mě k tomu víceméně šťastná náhoda, ale jsem tomu ráda, neboť se mi tak prací stal můj talent a koníček, a přesně o tom většina z nás sní. Vystudovala jsem samozřejmě něco úplně jiného. Chvíli jsem cestovala po školách a pracích, než jsem zakotvila, a nakonec jsem se zdárně stala speciální pedagožkou se specializací na sluchové a řečové vady. I to mě baví a zajímá a jsem si jistá, že se k tomu někdy v budoucnu vrátím. Pokud byste potřebovali jakoukoli radu nebo odpověď, třeba i na úplně pitomou otázku, se kterou se bojíte jít obtěžovat foniatra, můžete mi klidně napsat.
|
